ZACHOVÁNÍ DRUHÉHO PROTOTYPU

Po ukončení pravidelného provozu takových lokomotiv nebo motorových vozů se mezi muzeální exponáty kupodivu nedostal zpravidla ten první, jak by bylo logické a jak bylo také původně zamýšleno, ale druhý.

Proč tomu tak bylo? Nabízí se ono výše zmíněné „konspirační“ vysvětlení, že je v tom jakási zákonitost, která působí kdesi v pozadí. Obzvlášť, když reálnou příčinou takového rezultátu byl vždy horší technický stav prototypu prvního, jenž nebyl jednoduše zdůvodnitelný ani konstrukčními odlišnostmi, ani vyšším proběhem kilometrů nebo těžšími podmínkami provozu či dokonce horší údržbou. Následující řádky budou věnovány dotčeným řadám lokomotiv a motorových vozů, z nichž některé už znáte i z našeho Malého atlasu železničních vozidel nebo jsou obdobně pojednána v jiných zdrojích, takže nečekejte nějaké podrobné informace o dané řadě – zaměřím se především na to, co je pro dnešní téma podstatné: okolnosti ukončení pravidelného provozu prototypů a výběr jednoho z nich k uchování pro budoucí generace.

Po mnoha závadách a požáru byl první prototyp odstaven koncem roku 1979 a krátce nato podobný osud potkal i druhý stroj. Oba stroje zakoupil Výzkumný ústav železniční (VÚŽ) a využíval lokomotivu T 499.0002 na zkušebním okruhu v Cerhenicích jako zátěžové a brzdicí vozidlo. První stroj byl zlikvidován roku 1989 po nárazových zkouškách. Druhý stroj sloužil na okruhu do roku 1992, kdy byl po dalším požáru odstaven. Po přesunu do Nymburka a opravě sloužil jako neprovozní exponát na železničních výstavách až do roku 2012. Tehdy jej zpět odkoupil VÚŽ a přistavil na hlavní opravu spojenou s komplexní rekonstrukci. Na jaře 2015 byl opět oživen a navrácen do provozu. Kromě služby na cerhenické základně plní funkci historického vozidla a je předváděn veřejnosti na mnoha historických jízdách a akcích. Snad tak bude i v budoucnu.

Zdroj: Doprava