V brněnském depu dokončují opravu kotle lokomotivy Šlechtična

- V brněnském depu v Maloměřicích přes léto dokončují opravu kotle legendární parní lokomotivy řady 475.1, které se přezdívá Šlechtična. Letos kvůli nutné opravě zatím nevyjela, ale podle přednosty depa Františka Kozla se tak stane pravděpodobně na podzim. Obvykle vozí nostalgické vlaky převážně na jižní Moravě.

Na opravě kotle památkově chráněné lokomotivy pracovali zaměstnanci. "Z topeniště se musely demontovat rozpěrky, které už byly velmi opotřebované ohněm a musely se nechat udělat nové. Je potřeba, aby byl kotel absolutně těsný a neunikala z něj pára a voda. Nedávná tlaková zkouška skončila dobrým výsledkem," popsal Kozel. O Šlechtičnu se v Brně starají dlouhodobě, přestože patří Depu historických vozidel Lužná, památkou je téměř stotunový stroj už od roku 1995.

Že vyjede lokomotiva ještě letos, přitom nebylo zcela jisté, protože náhradní díly už se nedají dnes koupit, ale vše je potřeba vyrobit. Lokomotivu vyrobili v roce 1947 v plzeňské Škodě. Ve své době patřila k nejmodernějším lokomotivám na československých drahách a byla určená pro rychlíky, její maximální rychlost je 100 kilometrů za hodinu. Kromě nostalgických jízd ji mají v oblibě také filmaři, podobně jako další parní stroje.

Aby mohla těšit stovky železničních fanoušků, mají v Brně i několik strojvůdců s oprávněním řídit nejen současné lokomotivy, ale i ty parní. Jedním z nejmladších a služebně možná úplně nejmladší je osmadvacetiletý Patrik Koplík. "Nejprve jsem si musel udělat zkoušky na elektrické a motorové lokomotivy, potom jsem teprve mohl na parní," řekl ČTK.

Na začátku se musel naučit obsluhovat kotel a udělat si topičské zkoušky, pak jezdil se zkušenějšími kolegy na zácviku. "Bohužel jízd není tolik, takže to trvalo několik let," řekl Koplík, který se jako kluk rád parním vlakem svezl, v rodině však žádného železničáře nemá.

Poprvé vyjel sám loni v září, pravidelně přes léto jezdí například s parním vlakem do Lednice. Když ho vidí rodiče nadšených dětí, bývají prý překvapení, že v budce nestojí zkušený strojvůdce, ale mladík. "Ale řídit parní lokomotivu není těžké. Řadě závad se dá předejít, když člověk není slepý a hluchý. Vidí, kde něco klepe či fouká a na opravu stačí klíč a kladivo," poznamenal Koplík.

Přes léto jezdí do Lednice na menší a starší parní lokomotivě řady 423, na podzim jej třeba příznivci železnice zahlédnou i v čerstvě opravené Šlechtičně.

zdroj: čtk