Nádraží Vyšehrad nutí k pláči
Na hlavním nádraží přejde ze třetího na první nástupiště a chytá „elefant“ směrem na Beroun, který ráno jezdí každou čtvrthodinu. Na stanici Vyšehrad je za tři minuty, takže už v klidu dojde do nedalekého univerzitního kampusu...
Anebo z druhé strany: novinář Jan F. jezdí z Řevnic a zrovna má něco k vyřízení v Nuslích. Vlakem je na Vyšehradě za 35 minut, vyjde z nádražní budovy, naskočí do tramvaje číslo 7 a šup, je na náměstí Bratří Synků v Nuslích.
A teď zpátky do reality. Krásné nádraží Praha-Vyšehrad, jež by ulevilo desetitisícům lidí cestujících denně do centrální části Prahy, nefunguje. Spíše je zcela v troskách.
Dnes uplynulo 20 910 dní od chvíle, kdy stanice Praha Vyšehrad přestala být standardním nádražím. Dne 29. května 1960 se z něj stala pouhá výhybna, další rozvoj byl zastaven... Ač později došlo k několika drobným záchranným pracím, od té doby secesní budova, jež byla prohlášena kulturní památkou, chátrá a rozpadá se. A někdejší dřevěná čekárna, rovněž památkově chráněná, byla v roce 2008 protizákonně stržena.
Jeden přesmutný příběh...
Okolnosti rozkladu vyšehradského nádraží byly již mockrát popsány. Na prahu 21. milénia se o koupi hezké budovy zajímalo několik zájemců. V roce 2001 přišla firma Nádraží s. r. o. se zájmem o pronajmutí, přičemž tam chtěla zbudovat multikulturní centrum s knihkupectvím, kavárnami, galerií, barem či kinosálem. Do toho přišlo rozdělení majetku Českých drah a neshody, zda budova stojící při kolejišti patří ČD, anebo vzniklé Správě železniční dopravní cesty (SŽDC). Smlouva byla vypovězena, přišly první žaloby a další potíže. Nápady o obnovení provozu zhatily i nové předpisy zakazující zřízení stanice v oblouku, v mírné zatáčce. O budovu se roku 2007 zajímala radnice Prahy 2, která opět nabídla projekt kulturního a společenského centra.
Předpokládané náklady na opravu činily už tehdy kolem 100 milionů korun; někteří radní upozorňovali, že žádná solidní firma si Vyšehrad nekoupí a spíše dorazí nějací spekulanti, možná provozovatelé kasina anebo ještě něčeho horšího. Místo rozumné domluvy prodaly České dráhy budovu s okolím za nejvyšší nabídnutou cenu (42,5 milionu korun) firmě TIP Estate, za níž stála Wall Street Commercial Bank z městečka Veneta v Oregonu. Na dotazy médií, například Mladé fronty DNES nebo Pražského deníku, nijak nereagovala. Nelegálně však v roce 2008 vykácela okolní topoly, lípy a keře. Následně zbourala hrázděnou čekárnu. Památkáři jí za to vyměřili pokutu 100 tisíc korun. Firma později přislíbila – již jako resktrukturalizovaná společnost RailCity Vyšehrad – další studii na využití rozpadající se památky, jejíž tristní stav nutí kolemjdoucí ke smutku, ba pláči...