Kolešovka jezdí už sto třicet let

Dne 15. září 1883, před 130 lety, byla předána do provozu parní železniční trať Krupá – Kolešovice. Byla to už čtvrtá trať na okrese Rakovník. První dráha proťala naše Rakovnicko roku 1871 po proražení rynholeckého tunelu dlouhého 475 metrů, propojujíc Prahu s Chomutovem. To skončili v Rynholci raziči – barabové a počet obyvatel se po jejich odstěhování snížil o tři stovky. Stejného roku se ze stanice Lužná – Lišany udělala spojka na Rakovník, která končila u kilometru 6,3, u dnešní zastávky, kde silnice podjíždí železnici při jízdě do Prahy. Tehdy tam ještě nebylo nic z budoucí továrny šamotky, která byla založena až roku 1883.

Na současné rakovnické železniční nádraží se muselo čekat další dva roky. Problémy byly se stavbou železničního mostu přes Rakovnický potok. Kritickým se stal pětadvacátý květen 1872. Průtrž mračen podemlela kamenný pilíř o váze 400 metráků, nesoucí konstrukci mostu a posunula jej o 150 metrů po proudu. Chyba vznikla tím, že most měl tři oblouky, ale voda mohla protékat jen středem, oba krajní byly zazděné. Tím se stalo, že přívaly vod přinášely dřevěné ploty, prkna a vrata od stodol, které pak ucpaly průtok a zátaras vytvořil jezero až na Husovo náměstí. Nedokončený most se zřítil. Začalo se od základů znovu. Pokračovalo se zároveň se stavbou železničního nádraží, které bylo otevřeno 5.3.1873.

V roce 1876 dne 30.4. byla dokončena železnice Rakovník – Protivín přes Beroun. Byla velmi nákladná pro mnohé tunely a mosty. Železnice procházely zejména lesy, protože výkup parcel polí by byl mnohem dražší. Z toho je vidět, že Kolešovka bez větších toků a pohoří byla pro výstavbu ideální. V průměru 330 dělníků ji vybudovalo v délce 12 kilometrů za pouhých pět měsíců od dubna do září. S výstavbou začala Společnost Českých obchodních drah a dokončila ji Společnost Buštěhradské dráhy. Dráha propojila Krupou, Olešnou, Chrášťany, Kněževes, Přílepy a Kolešovice, čili většinu obcí, pěstujících chmel. A zájem o tuto plodinu ovlivňoval i ruch na kolejích. Jestliže první světová válka omezila produkci chmele, pak v samostatném Československu došlo k jeho nebývalému zhodnocení. Tím začalo nebývalé vysazování nových ploch chmelnic. Udává se, že v roce 1926 tato trať přepravila pro chmelaře 246 vagónů sloupů a materiálu pro stavbu chmelnic. Dále její vytížení zajišťovaly studentské chmelové brigády, pro jejichž početnost běžné spoje nestačily. Útlum nastává skončením ručního česání chmele a nástupem moderního česání strojními česačkami. Tento trend rozhodl dopravu na Kolešovce v prosinci 2006 ukončit.

Ale už následujícího roku 2007 zahájil Klub historie kolejové dopravy na této trati po dva prázdninové měsíce, v červenci a srpnu, o víkendech obnovené jízdy. Takže už uplynulých šest let jsou během léta vypravovány z areálu Muzea Českých drah v Lužné parní vlaky po Kolešovce.

Zdroj: Doprava